“Hodně to řežu na hranu. Crashuju i ride,” popisuje svůj styl hry Ondřej Štorek, bubeník a zakládající člen legendárních Rybiček 48

Úvod | Blog | “Hodně to řežu na hranu. Crashuju i ride,” popisuje svůj styl hry Ondřej Štorek, bubeník a zakládající člen legendárních Rybiček 48
“Hodně to řežu na hranu. Crashuju i ride,” popisuje svůj styl hry Ondřej Štorek, bubeník a zakládající člen legendárních Rybiček 48
2. listopadu 2021 / Jarda Sivák / Rozhovory

Začínal klavírem, ale rodiče ho po 4 letech dali na bicí. Díky tomu si ho Kuba Ryba vybral do kapely. Spolu založili Rybičky 48 a letos oslavují kapelní plnoletost. Jak to měl se Ondra cvičením, kdo ho hudebně nejvíc ovlivnil nebo které songy od Rybiček hraje nejraději, prozradil v našem rozhovoru.

Jak ses dostal k bicím?

To je spíš dotaz na rodiče. 🙂 Od 6 let jsem musel hrát na klavír a v 10 letech jsem projevil silný smysl pro rytmus, tak mě rodiče přihlásili na bicí. Nejsem z těch, co jako děti viděli někde video a vybojovali si u rodičů, že na ten nástroj musí hrát za každou cenu. Taky to tak se mnou v hudebce vypadalo. Dalších 10 let jsem necvičil. Až tak ve 20 letech jsem pořádně začal.

Jak dlouho trvalo, než ses probubnoval ke kapele Rybičky 48 a co bylo před nimi?

Než jsem se probubnoval k Rybičkám, tak to trvalo 6 let. V kapele jsem začal v 16 letech a jsem jejím zakládajícím členem. Tak jsem se zas tak moc probubnovávat nemusel. 🙂 Kuba Ryba si mě vybral sám. Letos budeme slavit 18 let. Z toho se dá i vypočítat věk vidím. 🙂 Před Rybičkama byly nějaké pokusy se spolužáky na gymplu a taky death metalová kapela Agarwean. Ale jak se s Rybama hrálo víc a víc, nedalo se to moc kombinovat. Jeden rok jsme měli 120 koncertů. A to bylo jen o víkendech.

V jakých kapelách ještě hraješ?

Nehraju v žádné jiné kapele. 🙂 Souběžně jsem hrál pouze v death metalové kapele Agarwean, ale to bylo před 15 lety. Jinak jsem hostoval Benovi Cristovaovi, když předskakoval Pittbulovi. Natáčel jsem bubny pro rapovou partu MAAT. Dělal jsem drum show s Matyášem Vordou (ex-Mandrage) a s Martinem Boky Bockem (Kashmir, Trouble Gang atd.)

Jak jsi přišel na TRX cymbals?

TRX činely jsem poprvé viděl u Cobuse na jeho youtube kanále. A už tehdy mě velice zaujaly. A když se mi ozval Jarda z činelů TRX, tak jsem byl nadšen!

Co tě na TRX cymbals baví?

Baví mě zvuk a výdrž činelů. Je to jak hrát do sametu.

Proč jsi sáhnul právě po sérii činelů TRX ICE?

To mi vybral Jarda Sivák, když mě viděl hrát. Hlavně kvůli tomu, že to je víc plechu. Při živém hraní jde u mě o vizuál, proto to hodně řežu na hranu činelů. Crashuju i ride, takže potřebuju hlavně pevný činely. A to TRX ICE určitě jsou.

Podle čeho vybíráš činely na živé hraní a podle čeho do studia?

Podle zvuku.

Který váš song si z bubenické stoličky nejvíc užíváš a proč?

To nelze říct. Mám rád spíš punkrockovější songy. Emily a OOOU.

Kytaristé se rádi chlubí krabičkami, čím by ses ze svého gearu pochlubil ty?

Nemám, čím bych se pochlubil. Jediná zajímavost u mě může být to, že nehraju na klik, ale na beat. 🙂

Máš nebo měl jsi nějaký bubenický vzor?

Travis Barker, Flo Mournier, Gene Hoglan, Richard Cristy atd. Každý, od koho se můžu něco naučit, je pro mě vzorem a motivací, takže tisíce a tisíce bubeníků.

Máš nějaký vysněný kus vybavení?

Všechno, co jsem si vysnil, teď už mám. 🙂

Spor: na malý buben hraješ přes ráfek nebo přímo na blánu?

Na snare hraju převážně přes ráfek. Ale co je to za spor? 1000 lidí, 1000 způsobů. Každý jde nějakou cestou a někdy je třeba kombinovat.